Vzhľadom na rastúce finančné náklady a najmä environmentálne regulácie je pre malé a stredné farmy kľúčové zvýšiť efektivitu produkcie mlieka pri čo najnižších technologických a organizačných výdavkoch. Medzi najlacnejšie a najlogickejšie metódy zvyšovania dojivosti kráv patria najmä tieto metódy:
Aj keď by každý chovateľ nepochybne súhlasil, že správne zloženie kŕmnej dávky má na dojivosť možno najzásadnejší vplyv, v praxi sa stále stretávame s vyslovene zbytočnými chybami, ktoré majú výrazné ekonomické následky. Príklady takýchto chýb zahŕňajú:
- podceňování kukuřičné siláže, která je výborným zdrojem energie
- dovoz drahých sójových šrotů místo lokálních luštěnin a pícnin, jako jsou vojtěška nebo jetel, které jsou bohaté na bílkoviny a snadno dostupné,
- nevyhovující obsah kvalitní vlákniny (např. ze sena nebo travní siláže), která je nezbytná pro správnou funkci bachoru, a tedy i prevenci acidózy,
- neuspokojivým doplňováním minerálů (vápník, fosfor, hořčík) a vitamínů, jež lze relativně snadno a levně řešit různými lizy nebo příměsemi do krmiva,
- chabým využíváním snadno dostupných vedlejších produktů jiných provozů jako pivovarského mláta, řepných řízků nebo bramborové drtě,
- absencí nebo malou frekvencí analýz NIR spektrometrie a laboratorních rozborů vyhodnocujících přesnou nutriční hodnotu krmiv,
- chyby v sezónním plánování (podíl pastvy v létě, vhodné složení siláže v zimě),
- nedostatečné využívání krmných tabulek (např. podle systému INRA nebo DLG), ačkoliv jsou dostupné veřejně,
- absence odborných školení personálu.
Mezi další relativně časté chyby patří neekonomické využívání drahých koncentrovaných krmiv (např. pšeničné šroty), která lze vcelku dobře nahradit místními obilovinami jako ječmen, žito nebo triticale, dále melasou z cukrovarů, která zlepšuje chutnost krmiva a podporuje fermentaci bachoru, nebo přílišné kolísání sezónní kvality krmiva, což lze do značné míry vyřešit pravidelným testováním siláže a přidáváním vhodné dávky kyseliny propionové pro zlepšení stability.
Pozitivní vliv na dojivost má také zvýšení frekvence krmení (3× denně); zlepšuje příjem krmiva a stabilitu bachoru. I na menších farmách lze rovněž (třebas i vypůjčené) skrze míchací vozy připravit totální směsnou dávku (TMR), jež zajišťuje rovnoměrné přijímání živin. Občas se lze rovněž setkat s nedostatečným sledováním zbytků krmiva v jeslích. Chovatel tak ztrácí vazbu, zda je například dávka příliš velká nebo nekvalitní.
Co se týče welfare, stále bývá podceňována dostatečná ventilace a suché, čisté podestýlky, stále se lze dokonce i dnes setkat s nedostatkem přístupu ke kvalitní pitné vodě, i když v tomto ohledu se situace v posledních letech výrazně zlepšila.
Věčným tématem jsou mastitidy: zásadní je pravidelná kontrola vemene, čištění dojicích zařízení a správné používání dezinfekčních prostředků na struky (např. jódové přípravky) pro snížení výskytu zánětů. Vzhledem k poměrně přísným evropským regulacím ohledně antibiotik je třeba více využívat přírodní doplňky jako propolis nebo bylinné extrakty, které mohou částečně imunitu krav podpořit. Taktéž se nevyplácí zanedbávání pravidelných prohlídek veterinářem; včasný záchyt znamená rychlejší a ekonomičtější léčbu.
Co se týče digitálních technologií, je vhodné zvážit monitorování stáda jednoduchými čipy nebo senzory pro sledování aktivity krav (např. krokoměry), které pomáhají odhalit zdravotní problémy nebo říji, což zvyšuje mj. i reprodukční efektivitu. Nejlepšího účinku je pak dosaženo v jejich kombinaci s aplikacemi na management farmy a správu stáda, které efektivně pomáhají v plánování krmení a sledování produkce mléka. Zajímavé jsou rovněž družstevní modely sdílení dat (např. v Polsku a ČR), jež mohou poskytovat dodatečná data pro jemné doladění krmných dávek bez velkých dodatečných nákladů.